Kumiko zůstala sama stát v opuštěné třídě a prsty si přejížděla po rtech,kde ještě před chvílí cítila ty jeho.Byl to zvláštní pocit,co jí svíral srdce.

Měla bych už jít,přesto..nedokážu na něj zapomenout..

Otevírala dveře a nevšimla si stínu za ní.Zabouchla je a kráčela po osudné chodbě za svitu měsíce.Loudala se a přála si být zase v jeho blízkosti,najednou však uslyšela vánek a ruku na rameně.

Nestihla se ani otočit a omdlela.

"Pohni kostrou Hiro…šéf to chce mít hned.."zařvala Yuka a hnala svého komplice dopředu.

"..jestli nás tu někdo chytí.."zasyčela na něj.Hiro si přehodil Kumiko přes rameno a společně s Yuko odletěli.Tmavá místnost,chlad,zima.Po místnosti se rozléhala zima a tma vyplňovala kouty a rohy pokoje.

"Kde to..sem?"zeptala se Kumiko a chytla se za hlavu.Přejela prsty po ráně,kterou si nahmátla na krku.Dvě malé,kulaté dírky.

"Ne..neeeeeeeeee"zapištěla a ozvěna se odrážela v místnosti.Kumiko se schoulila do klubíčka a přitáhla kolena k sobě.

Mezitím se otevřeli dveře a někdo vstoupil dovnitř.

Popošel k posteli a pohladil ji po tváři.

"..udělal jsem ti malé překvápko.."jeho sípavý smích se rozlehl po pokoji.

Kumiko se zvedla a chtěla mu jednu natáhnout,ale on byl rychlejší a její ruku stiskl.Vzal ji za bradu a podíval se jí do očí.

"..co chcete semnou udělat???"zeptala se vyděšená Kumiko a po tváři ji stékala kapička potu.

"..to se dozvíš..brzy.."uchechtl se a pustil ji.

Kumiko si třela zápěstí a vyděšeně pohlédla na něj.

"..ak to myslíš brzo???"zeptala se a bála se odpovědi.Poté jen zvuk klapajících bot a zvuk zavírajících se dveří.Kumiko znovu osaměla.

"Copak semnou asi bude?"

"..copak to nechápeš?Ta holka je dobrá návnada…Darklight bude spokojen.."pískla Yuka a napila se doušku krve.

Olízla si  rty a podívala se směrem na Hira.

"…tak co?Jak s ní naložíme?"zeptala se a čekala na odpověď.Hiroshi se na chvíli zamyslel.

"..měli bychom to nechat na DarkLightovi.."řekl a usrkl si ze své skleničky.

"..jak myslíš.."procedila mezi zuby Yuka.

Kumiko nemohla usnout,cítila stále něčí přítomnost.Byla vyděšená.

"..neboj se…brzy bude konec.."tajemný místy až hrozivý hlas byl slyšet až moc blízko ní.Pohladil ji po tváři,ale Kumiko sebou cukla.Slezla z postele a odstoupila od něj.Muž e jen zasmál a popošel blíž.

"…co jste zač?Co po mně sakra chcete???"zakřičela.

"Jsi náš klíč…klíč k vítězství nad něma…."řekl a prstem ji přejel po hrdle.Usmál se.

"..vidím,že Hiroshi ti dal dárek.."Kumiko se dotkla hrdla a svěsila hlavu.

"Stanu se jedním z vás?"zeptala se a odpověď ji děsila.

"Ne,ne hned…"odpověděl.

"A koho jste myslel,když jste říkal,vítězství nad něma???"zakřenil se.

"Noční kolej…"Kumiko strnula a sesunula se k zemi.

"To-to nemyslíte..vážně.."chytla se za pusu a slzy jí stékaly po tváři.Jednu zachytil a a dal si ji na tvář.

"Já nikdy neměl potřebu brečet..tak alespoň nyní s tebou pokusím soucítit…"řekl a zasmál se sípavým smíchem.

"Vypadněte….!!!"křičela na něj.

"Dělá se mi z vás na nic…."postavila se a v očích ji vzplály plameny.

Chytl ji za paži.

"Bohužel už musíme…brzo uvidíš své kamarády..brzo"odpověděl a v jeho očích byla vidět krvežíznivost.

****************************************

(Noční kolej)

Takashi se díval z okna a myšlenky se mu rozbíhaly od výuky pryč.

Přejel své rty a vybavil si její obličej.Zatřepal hlavou.

Ředitel Satoshi vešel do třídy.

"Mám špatnou zprávu..Darklight je na cestě sem..prosím,aby jste se dostavili na dvůr před školou.Jděte na své pozice jako při výcviku.To je vše."řekl a odcházel.

Žáci jak už byli zvyklí si nastoupili na dvůr.Schovali se na různá místa a vyčkávali.

"Konečně nějaké vzrušení…už mě nebavili ty umělé nácviky.."řekl jeden upír před Takahashim.

Pche…blázni,neví co je čeká…Neví,jestli se vrátí dnes domů…jestli to vůbec přežijí,pro ně je to jen hra.

V měsíci se objevily siluety.

"Jsou tu…"zahlásal Satoshi postavil se do středu dvora.

Siluety se přibližovali až byli tak blízko,že jim šlo vidět do tváře.

"Darklight a jeho poskoci,to jsem si mohl myslet…"řekl skrz zuby Satoshi.

"Jaké to překvapení,že?Už je to dlouho…Satoshi.."odpověděl Darklight a ze stínu vystoupila Kumiko.Satoshi strnul na místě.

Darklight si vyžíval v překvapení,které mu přichystal.

Pohladil ji po tváři a Kumiko se nevzpírala.

Takahashi sebou cukl,když uviděl před sebou Kumiko.Obejmul ji a přitáhl k sobě.

"Je to milá hračka..chtěl jsi ji využít jako návnadu,ale asi si ji nechám na pozdější využití.."zasmál se.Takahashi chtěl vyskočit ze svého úkrytu v koruně stromu,ale Satoshi ho pohledem zastavil.

" teď ne,Také..až bude čas…vyčkej na mé znamení.."Satoshi měl schopnost komunikovat telekinezí.(Myšlenkami..)

Také ač nerad kývl.

Zatl pěsti a dál se díval jak Darklight se dotýká jejího těla.