Přistoupil k upírovi a doslova mu překousl hrdlo,jen pro pár kapek,jen pro tu touhu se napít.Upír byl na místě mrtvý,ikdyž je"mrtvý"ten správný výraz?Může být někdo,kdo už je mrtvý,znovu umřít?Odcházel a nechal ho tam ležet,ani pohled nevěnoval tomu,co právě udělal.Olízl své rty,kde ještě zbylo trochu krve a odjel na motorce.Přemýšlel,kam by mohl zajet,ale odpověď už mu byla dávno známá-Distrikt.Zaparkoval motorku a podíval se nahoru.Nad ním se tyčila osvícená tabule se jménem podniku.

"Provinilé slasti,pche"odsekl si a pomalu vycházel po schodech,muž stojící ve stínu si stoupl před něj.

"Phillipe?Tebe už jsem tu dlouho ne---"nedokončil větu,v mladíkových očích se objevil jakýkoliv nesouhlas odpovídat,co dělal poslední 2 měsíce.

"Pěnou zábavu.."ozval se hlas vyhazovače a otevřel mu dveře.Po zavření dveří už mohl slyšet jen jeho pobavený smích.Muž vstoupil a rozhlížel se okolo,hlediště bylo plné překrásných dívek.Zašel si k baru a objednal si,přitom mu oči pořád odbíhaly od pití,jakoby něco,nebo někoho hledaly.Najednou pocítil mráz,který mu přeběhl po zádech a pak jen hlas:

"Hledal jsi snad mně?To jsem ti tolik chyběl?"ozval se chladným,přesto přívětivým hlasem muž,který měl dlouhé,černé vlasy,spadající mu na kousíček hrudi,kterou odhalovala pouze krajková,rozepnutá košile.Většina mužů by nemohla nosit něco takového,ale na upírovi to vypadalo zcela mužně.Smích,kterým se smál,mu zněl jako noční můra.

"Co chceš?Proč si myslíš,že jsi mi chyběl,to už si nevzpomínáš,že jsem odjel kvůli tobě.."

Odpověď byla rubá,chladná bez náznaku jakéhokoliv pocitu.Otočil se a stanul tváří v tvář člověku,kvůli,kterému před dvěma měsíci odešel.Nikdy se nikdo nedozvěděl proč vlastně odešel,ani on sám to nevěděl,prostě odešel.Vpil se do těch černých očích,ale okamžitě se otočil,nechtěl aby se opakovalo to co minule.Jean-Claude ho uhranul svým pohledem a udělal si z něho svého otroka.Nebýt Anity,asi by se z toho nevyhrabal.Jemně si přejel svými kostnatými prsty po jízvě,která mu zůstala po kousnutí.Jean-Claude se usmál.

"Vidím,že si vzpomínáš,ale jestli chceš,můžu ti pomoct si to vybavit úplně."dořekl a skláněl se k jeho krku.Phillip nebyl schopen,žádného pohybu.Zkameněl a jen čekal co se bude dít.

Jean-Claude se odklonil a podíval se mu do očí.

"Ne teď,ne tady,chci tě mít celého.."jeho dech mu ovanul ušní lalůček a Jean-Claude spěchal k společnosti dam,které netrpělivě čekali na dalšího prostituta.Phillip tu kdysi také pracoval jako prostitut i s Robertem,ale to už je dávno.Mezitím vyšel Robert na pódium a dámy ho přivítaly bouřlivým potleskem.Robert začal s ladnými pohyby tance a přecházel z jedné strany pódia na druhou.Dívky mu mávali bankovkami přímo před obličejem,jednu z nich si vyzdvihl nahoru a tančil kolem ní.Dovolil,aby mu sundala košili,na hladkém zcela bezchybném hrudníku se objevilo pár ran po kousnutí a nebo vymítání,ale dívku to neodradilo,ba naopak,slíbala mu každičkou ránu.Robert se pod jejími doteky svíjel a mrknul po dalších kandidátkách.Chystal se,že by si ji po zbytek večera nechal,ale Jean-Claude mu to nedovolil,jeho pohled mluvil za vše.Odtrhnul se od jejího hrdla až mu bílé pramínky vlasů zavlály a pobídl ji,aby se znovu posadila.Dívka se posadila a omdlela.Robert se jen pousmál,že odvedl tento večer znovu dobře vykonanou práci a dál pokračoval v očarování všech dívek v hledišti.Phillip seděl stále u baru,ale oči mu sjížděli ke zdi,kde stál opřený v stínu Jean-Claude.Věděl,že nesleduje představení,ale JEHO.

Tohle musí zarazit,už to zachází daleko,dělá to co dělal i v minulosti,jeho pohled,snaží se ho svést.Ale dnes neodolá,dnes se nestane jeho hračkou,je přece také upír.Ale sním se nemohl rovnat,Jean-Claude je první nejvyšší upír ve městě,zatímco on byl upír jen pouhých 80 let.Ale i přesto si to nenechá líbit.Dopil svoje pití a odcházel od baru,přecházel k místům kde se naposledy střetl s Jean-Claudovým pohledem,který svítil ve tmě a otevíral dveře,ale hlas ho donutil ještě chvíli zůstat:

"Ty už odcházíš?To je škoda,chtěl jsem si s tebou ještě pohrát…"pak jen následoval okouzlující úsměv,ale opatrný,tak aby nebyly vidět špičáky.Na chvíli byl v myšlenkách,omámen tím úsměvem,jenž spatřil,ale brzo procitnul a naštvaně práskl dveřmi,tak,že se za ním podívalo celé jeviště i Robert,jenž postřehl jeho malou a chvilkovou návštěvu.