"Odpověz!!!Co si o sobě myslíš..nejsi NIC!"seskočil z koně a začal si ho pomalým krokem obcházet.Pokaždé,když se střetli očima,Satmirův pohrdavý pohled ho neminul.

"Já nemusím nikoho prosit…."ozvalo se zpod masky.

"Tse..jestli jsi takový hrdina..stať tedy masku…"řekl a čekal,zda se muž odhodlá.

Yukiatsu se pod maskou pousmál a poté kývl.

"Já nemám co skrývat,ale TY by ses měl stydět…"dořekl a ruce si dal za hlavu.Pomalu si rozvazoval šnůrky a poté sundal masku.

Satiro se trochu zachvěl.Jeho tvář byla krásná.Najednou ním projela vlna pocitů,jenž dlouho nepociťoval.však jeho výraz zůstal nepovšimnut.

"Copak,copak nejsi schopný slova…???"usmál se Yukiatsu a pomalu se zvedal.

Satiro chvíli stál,ale poté přešel k němu a vrazil mu pěstí.

"Za tvou drzost tě nechám trpět…"řekl a vyskočil na koně.

"Jedeme zpět do mého zámku..a JEHO vezměte sebou.."

Yuiatsu se zakřenil.

"To je skvělá příležitost jak tě dostat…"

Když dojeli do paláce,Yukiatsu byl vhozen do prostého vězení.Večer si pro něj nechal poslat Satmiro.

"Stále jsi tak odvážný?Budeš mít  takové odhodlání i když můžeš zítra přijít o hlavu?"zeptal se a očima hledal strach v jeho očí.Trochu se zarazil,když se Yukiatsu letmo usmál.

"To není odvaha,nemůžeš pochopit prosté věci,prostých lidí i kdyby byli více podstatné,nejsi toho hoden."Satmiro práskl do malého stolečku co měl u lóže.Vykročil rychlým krokem,ale Kimono mu to znemožnilo.Natáhl ruku a chytl ho pod krkem.

"Stačí pohyb a už ve vteřině nemusíš být mezi živými..…"zašeptal mu do tváře.

"Jen to udělej,ale já nejsem ten,kdo má strach..jsi to TY!"

Satmiro se zarazil.

Sakra!Kdo je zač?Jaktože…jakože..nemůže neví to.."

Yukiatsu vycítil změnu.Naklonil se a zašeptal mu do ucha.

"nebo to tak není?…můj PANE…"Yukiatsu si tuhle hru začal užívat.Satmiro byl zamtený.

"…ne,samozřejmě,že není..za svou drzot zaplatíš.."