Adri jen tiše zaúpěla.Když došla domů,nikdo tam nebyl,ani Leon.Kde může být?Sundala si kabát,vyslekla se a šla do koupelny.Napustila si horkou vanu a ponořila se do ní.Zavřené oči nasvědčovali tomu,že si to užívá,ne však na dlouho.Chytl se za břicho,křeče ji svíraly celé tělo.Nemohla se pohnout.

"Leone!!!!!!"začala křičet,když věděla,že tu není.

Brečela..bolestí.která ji svazovala každou minutu pevněji a pevněji.Leon se tou dobou vracel domů,vyčerpaný z dalšího dne,když však slyšel vzlykání,okamžitě přiběhl do koupelny a tam našel Adri v ohromných křečích.

"Adrianet?Co se ti stalo?"zpanikařil.Vytáhl ji z vany a oblékl ji a okamžitě ji pomohl nastoupit si do auta.Jel tak rychle,že kdyby tou dobou měli policajti službu,už by chytl pokutu.Vydrž,prosím.Jeho prosby mu pohlcovaly mysl.

"Leone!"Adriatin hlas ho vyvedl z myšlenek.

"Dávej pozor!"málem narazil do protijedoucího auta.

"Promiň,vydrž,prosím."Leon spanikařil ještě víc.Adrianet se stále svíjela v bolestech.Konečně byli před nemocnicí,okamžitě vytáhl Adri z auta a zavedl ji za sestrou.Ta už Adri vezla na vozíčku do sálu.Leon j řekl poslední sbohem,polibek pro něho byl tou jedinou útěchou.Stále si ho připomínal při těch nekonečných hodinách čekání.Konečně se otevřeli dveře a ztama vystoupila usměvavá sestřička.

"Gratuluji,obě děti jsou v pořádku.Můžete jít navštívit ženu."usmála se a nesla děťátka umýt od krve.Leon mezitím vešel dovnitř.Adri ležela vyčerpaně na posteli.

"Miláčku,jak ti je,"Adri se přetočila hlavou na něho a usmála se.

"Je to lepší."Leon ji políbil ruku a na tváři mu hrál úsměv.Konečně přinesli děti a dali je matce.Adri si je vzala,trochu se rozbrečela.

"Jsou ta krásné!Droboučké a křehké.Jak leží v těch peřinkách.."Leon popošel blíž k posteli a zadíval se na své štěstí.Byli nadherné jak Matka s dcerou tak i chlapec.

"Adri vezmeš si mě?"Adri přestala hýčkat malé a podívala se do jeho očí.

"Leone.."políbil ji.

Objala ho kolem krku a zašeptala:"Ano,moc ráda."

Leon si vzal Sayuri i Hira do náručí a přitulil si je k sobě.

"Ahoj maličcí.Jste krásní oba dva po matce.Nebojte budu tím nejlepším otcem."

Adri se rozbrečela naplno.

Za dva dny Adrianet pustili domů.Měla se tam opět jako v bavlnce.Leon tam poskakoval.

"Leon vzal by prosím pro Hira flašku?"zeptala se a šla Sayuri zakutat do deky.

"Jo už letím.."řekl a políbil ji,když se míjeli.

Když se po postarání dětí konečně usadili,Leon se konečně chopil šance a svalil Adri na postel.

"Konečně si tě pořádně užiju."řekl s čertíky v očích.Rozepínal knoflíčky od košile a hned na prvním krajíčku odhaleného těla ji začal zahrnovat polibky.Adri vyslekla Leonovi košili a polila mu celé tělo hrolivými,ale vášnivými polibky.Leon cítil jak touha v něm roste.Vyslekl i poslední části oblečení,které nebylo doposud potřebné a opřel se lokty kolem její hlavy.Pomalu,ale jistě do ní vnikl,vychutnával si okamžiky slastného pocitu.Adrianet zaúpěla pokaždé,když přitlačil.Její vdechy ho přiváděli k pomalému šílenství.Stačilo jednou přirazit a byly by ve vyvrcholení.Svalil se vedle ní a slabě oddechoval.Adri se k němu přitulila a hladila ho po hrudníku,vždy když tohle dělala běhala mu přitom husí kůže.

"Miluji tě."ozval se Leon

"Já tebe taky."odpověděla mu a lehce ho políbila na nos.

Malá začala křičet a tak se Adri zvedla a šla se podívat co se děje.Když se oblékala,neunikl Leonovi ani jediný pohled n její nádhrné křivky,Miloval ji víc než kdy předtím.Dala mu nádherné,zdravé děti a taky mu dala sama sebe.Byl ten nejštasnější člověk na světě.