Vítr bujácel lesem a stromy tančily do rytmu. Mohli jste uslyšet les, který se probouzel za měsíčního svitu. Kdy se lidé ukládají ke spánku, kdy vplují do říse snů a nechájí se unášet lodí plné fantazie a představivosti.

 Claude otočil další list v kalendáři a všiml si, že zítra je začátek nového měsíce, den kdy se duchové derou na povrch, den kdy lidé z vesnice pošetile chodí v převlecích a snaží se dostat nějakou tu laskonku a taky den, kterému se přezdívá Halloween. Nikdy ten den neměl rád, už jen kvůli tomu,  že se lidé  převlékali za upíry, duchy, vojáky, piráty a různé bytosti. Dělajíc si legraci z něčeho, co není mrtvé, ale naopak, až moc živé nato, aby to byla pravda. Povzdechl si a přešel z jednoho konce pokoje na druhý. Sedl si na postel a svěsil hlavu. Šlechtičny a dámy z Red Distriktu běhaly po chodbám se sklenkou vína a chichotaly se. Zdálo se mu, jako by mu třeštila hlava, bylo toho moc najednou.

 Valentine zmizel v okamžiku, kdy se Claude probudil z jeho velké horečky. Uběhl týden a Valentine nebyl nikde k nalezení. Proč mě tak trápíš? Zkoušíš snad mou trpělivost, mé pocity, řekni Valentine. Nevím, jak dlouho to přežiju. Nevím, jak dlouho dokážu být sám. Tak moc sem si zvykl na Tvou přítomnost, že nedokážu být sám. Večer mi chybí teplo druhého člověka…

 " Pane!" Claude zdvihl hlavu a uviděl jednu ze slečen, jak stojí mezi dveřmi.

" Omluvte mne, ale… chtěla jsem vědět, jestli se také zúčastníte maškarního plesu, který se koná zítra. Váš otec ho připravil a pozval všechny upíry. "

Claudovi se svraštilo čelo. Zvedl se a šel do sprchy.

Slečna byla očividně zmatená a tak tedy raději zavřela a pokračovala v radovánkách s ostatnímy.

 "Phmf, ostatní upíry? Jediné co chci, očividně nedostanu…"

 Ráno ho probudil hluk a opět to byli slečny, které se tentokrát   připravovali na ples. Tlachali o tom, co si mají vzít na sebe nebo jakou masku si vzít. Očividně jim vůbec nevadilo, že ostatní ještě spí, nebo spíše spali. Claude prošel kolem zrcadla a všiml si, že nějak pobledl. Také možná shodil nějaké to kilo a velké kruhy pod očima nevěstily také nic dobrého.

Došel do kuchyně a vylovil si flašku s krví.

" … ročník 1898, dobrý to rok. " Otevřel špunt a nalil si do sklenice. Ten rok se sice nic moc významného nestalo, ale byl to dobrý rok, to ještě neznal Valentina.

" Co kdybych….ho nikdy v životě už neviděl? Stane se ze mě troska, která bude hnít celý život až do…do čeho vlastně? " Trochu se pousmál. Měl by být více optimištější.

Přece jen, mohl by si povyrazit, na tom plese určitě bude pár slečen, které budou dychtit po jeho přítomnosti. Zvedl se a odkráčel si pro smoking.

 Večer, když se rozsvítily lampy a lidé začali chodit od domu k domu a strašit lidi, se na hradu začínala zábava teprve rozjíždět. Claude, který si ještě upravoval masku, slyšel už smích a hudbu z dolního sálu. Vyšel z pokoje a mířil si to směrem k sálu.

Když otevřel dvěře, před ním se vypínaly mohutné lustry ozdobené Halloweenskou tématikou, slečny oděné v robách a maskách, v místnosti se mísily vůně drahých parfémů a krve. Ostatně, Claude nikdy neviděl tolik upírů pohromadě. Byl mírně překvapen, kolik jich na světě je.

 Stál před hradem a díval se směrem k hvězdné obloze, která dnes byla jasnější než kdy jindy. Opět se mu vrátili vzpomínky, pocity, které toto místo vyvolávalo. Nedokázal sám sobě lhát, že se mu nestýskalo po jeho vlasech, očích, rtech, které by tak rád políbil a mohl vidět jak se jeho obličej mění v rajče. Ale také po nocích, kdy muž v jeho náručí brečel, vzdychal slastí a opakoval jeho jméno. Ano, tohle všechno i víc mu chybělo a popravdě, už by si nedokázal představit svět bez něj.

 Vstoupil do hradu a zmizel ve stínu chodeb.

 Claude vlastně ani nevěděl, proč sem šel. Dámy mu sice ležely u nohou, ale cítil se prázdný, jako by kus něho oděšel. Rukou sjel po hrdle jedné slečny a poté se letmo přiblížil. Ne. Ani krev mu nestačila. Byla to jen…krev.

Dokázal by i říct, že by bez ní dokázal přežít. Jak ironické.

Hudba začala hrát a sál se zaplnil upíry. Ženy se ladně pohybovaly, snad jako by létely a muži je vedly. Pohled jako byl tento, se nevidí každý den. Urozenost jiskřila z každého jejich pohybu,  styl, jakým se pohybovaly a jejich pohyby utvářely jeden celek, jedno tělo. Bylo to jako, kdyby se milovali uprostřed sálu. Hudba procházela jejich těly, jako elektrický šok.

 Najednou se sál, jindy tolik plný hluku a smíchu utišil a všechny páry přestaly tančit. Všechna pozornost se stáčela na maskovaného muže. Jak pomalými kroky přicházel ke Claudovi, páry před ním ustupovali. A i Claude si všiml, že něco není v pořádku. Otočil se a prohlédl si muže v masce. Něco mu připomínalo, že ho odněkud zná. Možná oči, možná ty plné rty, možná ten provokativní úsměv, který ho zpočátku vytáčel, ale časem se v něm utápěl. Chůze mu byla také povědomá, ale to už stál muž s maskou u něj a díval se na něj.

" Promiň Claude, že to tak dlouho trvalo, ale měl jsem nějaké záležitosti, které nešly odložit. Ale, ty noci, které strávíš sám jsou u konce, jsem zpátky. Nadobro." Usmál se po dokončení věty a roztáhl ruce.

Claude se svezl k zemi. Jeho oči se upínali na osobu před ním. Nemohl uvěřit svým očím.

" Ne...to není možné..." Valentine si sundal masku a zvedl Clauda do své náruče a odešel ze sálu do temných chodeb hradu. Upíři v sálu byli nachvilku otřeseni, ale poté začali opět tančit a radovat se z dnešního vyvedeného večera. Valentine běžel po schodech rychlostí světla.

" Spomal ty Šumachre! " zavtipkoval Claude a trochu se dostal z šoku, který právě utrpěl. Když dorazili do Claudova pokoje, Valentine ho položil na postel a klekl si před něj. Zvedl jeho ruku a políbil ji. Přejel si ní po tváři.

" Ani nevíš, jak moc si mi chyběl. Noci, při kterých jsem nemohl usnout. Noci, při kterých jsem si přemítal pocit tvého těla, tvých rtů. "

Claudovi koutky zacukaly. Zvedl mu tvář a políbil ho.

" ... to samé platí i u mě. Bez tebe, jako kdybych neexistoval. "

  Valentine vstal a pomalu začal svlékat Clauda, který dělal to samé.  Položil Clauda a nězně ho políbil, poté polibek prohloubil a jazykem mu  vnikl do úst. Claude se ho křečovitě držel a opětoval polibek s větší vášní. Valentine mu laskal jeho krk, poté i hruď a přejel až dolů, kde vzal Claudovo mužství a plně si vychutnal vše, co nabízí. CLaud zrychleně dýchal a sténal. Jediné, co mohu říct, je to,  že tahle noc byla další z jejich bezesných, ovšem tuhle strávili v náruči toho druhého.

  Odbyla půlnoc a upíři vyšli ven, kde lampióny letěly vzhůru po obloze. Někteří toho využili a políbily svého partnera / partnerku a to co se stalo poté, už ví jen oni samotní... Krásný Halloween.