"Awwww…"povzdychl si Valentine,když si šel lehnout.Podle hodin na plazmě by mělo slunce za necelé 2 hodiny vycházet.

"Proč nemám postel jako Claude?A…počkat postel?Já se tu krčím v rakvi od svých dětských let a on se tam rozvaluje na letišti?Tssseee.."

Došel k rakvi,chvíli na ní upíral zrak,ale potom si povzdychl a vlezl do ní.Zaklapl víko a usnul.
Což by prakticky nebylo možné,kdyby se před tím nenadopoval práškama na spaní.

 Valentine se vzbudil s hroznou žízní,přece jenom,už dlouho neokusil krev.Odtáhl víko a šel směrem ke kuchyni,když v tom uslyšel dva mužské hlasy ve vstupní hale.Nedalo mu to a šel se mrknout.
"He!?Jakto?a navíc….."Valentine se přikrčil více ke škvírce u dveří aby slyšel co si povídají.Je pravda,že tohle nebylo nějak slušné,ale čert to vem.

Ten hlas zní jako Claude. He!To je CLAUDE!
Bezmyšlenkovitě vrazil do haly.

Claude stál vedle nějakého přerostlého chlápka,který vypadal jako někdo,kdo by se nezahazoval s Claudem.

Možná kamarád…proč ne..hehe asi bych měl..odejít...

 "Vy jste..?"Optal se muž,velice etiketně.
Valentine se zastavil na půli cesty.

"Valentine…ehm..upír..tedy přesněji…jsem milenec tady toho.."řekl s širokým úsměvem a hodil neonovou šipkou na Clauda.

"To teda nejsi…"Odpověděl Claude suše a bez zájmu jako vždy.Valentine se jen dál pochechtával.Soustředil se na toho vedle "něj",ale když si všiml,že tu někdo přebývá,hodil očkem po tom chlápkovy.

"A vy???"zeptal se podezíravým tónem v hlase a přitom složil ruce v bok.

"Jmenuji se Seelvia,ale přátelé mi říkají Seel.Jsem jeho otec "

Valentine utrpěl šok.Takový kus a jeho otec?Představoval si ho trochu jinak.Šedé vlasy,které mu už vypadávají,knír,hrbatý dědek a už vůbec ne boty od Versaceho.

"Hm..takže..Seel a ty jsi sem přišel protože..??"Otázka zůstala vyset dlouho ve vzduchu.

Seelvia se zamračil.
"Rozhodně jsem se sem nepřišel bavit s takovým smrkáčem jako ty…"

"Ale,no tak!Přece tu nebudeme hrát nějakou hru se slovíčky!Tak co ted---SMRKÁČ?!?TAK TO SI PŘEHNAL!Pojď sem já tě---" Valentine se rozběhl naproti němu jako býk reagující na červenou barvu.Claude však reagoval pohotově a Valentina zachytil za paži.

"Pojď Claude..probereme to někde,kde nepobíhají divoké zvířata bez dozoru.."Seelvia si odchtl Claude pod paží tak silněže syn zajíkl.

Protože má boty od Versaceho,nemusí si myslet,že je bůh..
Valentine zívl a šel zpět ke kuchyni,přece jenom,jeho úmysl byl jít si pro víno.
Došel do kuchyně,vyndal láhev z ledničky a sed' si ke stolu.
Popíjel a přemýšlel.

 Drobná avšak ne křehká postavička,se zastavila v půlce chůze.Něco se ji zaháklo o kotník,otružiny.Servala si je z nohou a utíkala dál,nevšímaje si krve,která jí stékala po ruce,běžela dál k vyvýšené kopuli-dneska se tomu myslím říká hrad.Zasněně upřela svůj pohled na onen hrad a šla dál.

 "Já opravdu nechápu o co ti jde!"Zařval Seelvia,když důstojně šel rychlým krokem za svým synem,který byl vzteky bez sebe.

"Tak za prvé,Valentine není zvíře,je pravda,že je to úchyl všeho možného,ale zvíře není.Takhle si se k němu chovat nemusel…"

Sakra!Co to melu?

"Snob jeden!I když…je pravda,že ten jeho zadek nebyl k zahození,dal bych si říct."Dodal bezmyšlenkovitě Valentine při posledním doušku vína.

    "Víš,je tu problém,že..jde po mně tvá matka."Claude mu přinesl sklenku stočené krve,které měl dost ještě od té sázky s Valentinem a sedl si vedle něj do křesla.

"Matka?ty myslíš tu psychopatku,která po tobě jde už té doby,co zjistila,že se couráš s jinýma z brodelu?"
"Jo tu.."
"Aha…tak to jsem klidný…"Dodal a přitiskl sklenku ke rtům.

Seelvia ho jen mlčky pozoroval.

Přece jen,už je to nějaký ten pátek co jsem ho viděl naposledy.Vyrostl z něj silný muž,který se sice pohybuje kolem divné smetánky,ale budiž.
"Jak klidný?"
"Semnou to nemá NIC společného."
"Jak nic,jsi můj syn…"Rázně se zvedl a třískl sklenkou do stolu.
"Claude,jsem velmi rád,že jsi dospěl,ale svůj jazyk drž někdy za zuby,víš..ono se to často vyplatí."
Otočil se směrem k odchodu.
"Co si myslíš,že udělá tobě?Zůstane milosrdná?To těžko,ta bestie už není tvou matkou…jde jen po krvi..a to vlastní krvi…"odvětil a zmizel ve dveřích.Claude si vzdychl.

 Stála od brány jen na dosah ruky.Oprášila si šaty a upravila vlasy.Vyskočila na hradby a pomalými krůčky šla po terase.Bohužel,jediný pokoj,který má terasu,má Valentine.Tak se nechte překvapit jak to dopadne.